Vrátím se ještě k událostem které se děli kolem Velikonoc v Jeruzalémě a zamyslím se nad dvěma příběhy dvou mužů které mají mnoho společného a přitom jsou tolik odlišné.
Jidáš Iškariotský, jeden z dvanácti Ježíšových učedníků, podle některých pramenů pracoval s penězi. Možná byl i něco jako účetní apoštolů. Pravděpodobně si uměl věci kolem sebe velice dobře spočítat. Proč po mnoha měsících strávených v Ježíšově přítomnosti, kdy vyděl všechny zázraky a úžasné věci které činil, jej nakonec zradil? Možná se cítil zklamán nebo dokonce podveden. Jako celý Izraelský národ očekával příchod mesiáše-krále který přijde do Jeruzaléma s mocí. Vytrhne Izrael z područí Římanů. Ve slávě usedne na Izraelský trůn. Místo toho se tři roky pachtí za člověkem který se od moci drží dále. Vysedává s kde kým a stýká se s lidmi kteří mu ke slávě asi nepomohou. Místo početné vojenské jízdy vjíždí do Jeruzaléma sám a ještě na oslovi. A tohle nemá Jidáše zklamat? Ostatní učedníci to možná nevidí, jsou zaslepeni Ježíšovými řečmi. Jidáš je ale nad věcí, má svůj rozum pevně v hrsti, nenechá se jen tak vodit za nos. Ježíše prokoukl a je mu jasné že to není ten na koho čekají. Vždyť sám Ježíš přece říká že musí zemřít, tak proč bych na tom nemohl něco trhnout? Nikomu tím přece neuškodím, ba dokonce pomohu. Co kdyby se vojáci a farizeové spletli a šli po někom nepravém...
Druhou postavou dnešního zamyšlení je nejvýraznější osoba Ježíšových následovníků - Šimon Petr. Již dávno vyznal kdo je Ježíš. Poznal že je Mesiáš, Syn Boha živého. A při tomto vyznání mu dá Ježíš nové jméno: "...ty jsi Petr; a na té skále zbuduji svou církev a brány pekel ji nepřemohou." Je přirozenou autoritou, oporou ostatním, pevným základem k budování. A přece Ježíše zradí. Při Poslední večeři se dušuje že půjde s Ježíšem až na konec světa. Ježíš jej dokonce připravuje na to co se stane. Nakonec ani nemusejí dojít tak daleko a Petr Ježíše nezná, nikdy jej neviděl... hned třikrát. A pak zakokrhal kohout.
Jidáš, když si uvědomil co udělal, šel a oběsil se. Ale co vlastně udělal? Pouze se přiživil na plánu druhých. Kdyby Ježíše nezradil, farizeové by si to zařídili jinak. Jidáš byl jenom drobnou, nahraditelnou figurkou v připraveném plánu.
To Petr spadl z mnohem větší výšky a mnohem hlouběji než Jidáš a přesto mu Ježíš říká "...a na té skále zbuduji svou církev". Není důležité jak hluboko jsem klesl, ale jestli mám odvahu se vrátit, jestli zavolám: "Ježíši, Synu Davidův, smiluj se nade mnou!"
Petr po svém pádu vstal a Bůh na něm vybudoval svoji církev a brány pekel ji nepřemohou.
Žádné komentáře:
Okomentovat
Poznámka: Komentáře mohou přidávat pouze členové tohoto blogu.