pondělí 15. listopadu 2010

Radost z vlastního úspěchu? příliš pomíjivé...

...
Těch sedmdesát se vrátilo s radostí a říkali: "Pane, i démoni se nám podrobují ve tvém jménu."
Řekl jim: "Viděl jsem, jak satan padá s nebe jako blesk.
Hle, dal jsem vám moc šlapat po hadech a štírech a po veškeré síle nepřítele, takže vám v ničem neuškodí.
Ale neradujte se z toho, že se vám podrobují duchové; radujte se, že vaše jména jsou zapsána v nebesích."
... (Lukáš 10:17-20)

Ale neradujte se z toho, že se vám podrobují duchové, že se vám něco daří, že jste zvládli složitou zkoušku, dostali dobrou známku, vyřešili obtížný problém ... Samozřejmě že z toho máme radost. A pokud se o to s někým podělíme, radost je násobná. Člověka to příjemně povzbudí k další práci. Ježíš ale říká že to nemá být tím základem naší radosti. To bychom totiž mohli být druhý den z vrcholu úplně na dně - ve chvíli kdy by se nám něco nepovedlo. Podstata naší radosti má být trvalá a neměnná - a to nemůže být v ničem jiném než ve vědomí že je moje jméno zapsáno v nebesích...

Žádné komentáře:

Okomentovat