neděle 19. prosince 2010

Příští týden a Žalmy

Dnes jenom krátce několik postřehů. Příští týden ač si jistě mnozí již užívají volna prázdnin či dovolené, mě čeká celkem nabitý program. Hned zítra ráno obhajoba semestrální práce (první poloviny... no dobře sotva třetiny... diplomky). A ve středu pak zkouška z předmětu kterého se všichni bojí... (já mám zatím trochu víc respekt z těch které přijdou po novém roce, možná to ale bude tím že jsem obsah té středeční zkoušky zatím moc neviděl).
Na tom všem by nebylo nic zajímavého. To co mě ale oslovilo byl Žalm který jsem dnešní den otevřel. První verš 27 Žalmu: Davidův. Hospodin je světlo mé a moje spása, koho bych se bál? Hospodin je záštita mého života, z koho bych měl strach?
Vrátil se mi tím do mysli jiný verš z 1. Korintským který mě provází již pár let a který jsem si vytáhl na silvestra před jednou zkouškou z angličtiny: Nepotkala vás zkouška nad lidské síly. Bůh je věrný: nedopustí, abyste byli podrobeni zkoušce, kterou byste nemohli vydržet, nýbrž se zkouškou vám připraví i východisko a dá vám sílu, abyste mohli obstát.
K tomu snad není potřeba nic dodávat... ať už to zítra dopadne jakkoliv, Bůh to bude mít ve svých rukou.

A když už jsme u těch Žalmů (27 ze 150 zatím sice ještě není tolik), někdy se do některého taky začtěte ... je to nádhera...

středa 8. prosince 2010

Zmatek

Nečekejte dnes žádné hlubší úvahy (ty tedy asi nečekejte nikdy) ale poslední dobou mám v hlavě trochu zmatek. Možná trochu víc a v různých oblastech se různě stupňuje. A tak bude asi zmatený i tenhle text...

Proč je tolik křesťanů kteří mají Svojí pravdu? Proč nejsme otevřeni rozhovoru? Proč si myslíme že ta naše církev je perfektní a bez chyby, zato ta vedle se nafukuje a přitom dělá tohle a tamhleto špatně? Jistě že jsou rozdíly mezi církvemi, někdy mi ale přijde že jsou větší rozdíly mezi jednotlivými sbory v rámci jedné církve. Proč máme dojem že můj názor a postoj je jediný správný?

Víří mi v hlavě ještě mnoho otázek z jiných soudků. Kdybych na to všechno měl být sám asi bych nebyl mezi živými, tedy minimálně ne duševně.

Nedávno jsem začal číst Žalmy. Mnohé z nich psal David v situacích které si neumím ani představit a přesto říká "Mému srdci dáváš větší radost, než mívají oni z hojných žní a vinobraní. Pokojně uléhám, pokojně spím, neboť ty sám, Hospodine, v bezpečí mi dáváš bydlet."
Děkuji ti Bože! Amen!