sobota 29. října 2011

Proč mě Bůh stvořil... člověka?

Položili jste si již někdy otázku "Proč Vás Bůh stvořil?"... nebo pojďme ještě kousek dál.. Proč Bůh stvořil člověka?  
I řekl Bůh: "Buď světlo!" A bylo světlo. Viděl, že světlo je dobré, a oddělil světlo od tmy....  Dále pak oddělil souše od vod, stvořil byliny i stromy, ptáky i ryby, a všechnu zvěř, vesmír a hvězdy. ...a viděl, že to je dobré. 
Proč po všem tomto dobrém a dokonalém, nádherném a úžasném o čem sám řekl že je to dobré, stvořil Bůh člověka? Člověka, který to vše pokazí a zničí? Člověka, který místo dokonalého božího plánu začne naplňovat a vytvářet chabé a hloupé, sobecké a destruktivní plány vlastní seberealizace? Člověka, který má svojí hlavu a dělá si věci podle sebe, místo aby svěřil řízení Bohu? Člověka, který, přesto co všechno kolem sebe vidí, Boha odmítá a zavrhuje?

Nemyslím, že podávám ověřenou pravdu pro otázky lidského žití a bytí. Mnohem spíše se jedná o souhrn mého názoru na nadpisem položenou otázku, možná trochu formulovanou a nasměrovanou knihou Chatrč [1]. Některé věci jsou možná i odjinud...

Bůh je všemohoucí. Nepotřebuje tedy člověka, aby pro něho něco udělal, protože na to nestačí. Bohu stačí pouhé slovo... 
Nemám to ze své hlavy, ale cosi na tom bude: Bůh je vzathovou bytostí. Touží po vztahu a po všem co s tím souvisí. Touží po uznání, po pochvale, po slávě a uctívání... po všem tom, na rozdíl od nás, právem. 
Možná to zní podivně, proč by Bůh toužil po uznání, po pochvale... vždyť ví že je Svatý a dokonalý... asi to nelze srovnávat s našimi lidskými touhami ... nějaká podobnost tu ale přeci možná bude.

Nevím jak dnes, ale před lety byly oblíbené všelijaké mluvící hračky. Od jednoduchých "telefonů" ze kterých se ozývalo I love You... až po propracovanější hračky, plyšáky a panenky, které různými způsoby reagovali na podněty ze svého okolí... Dokázaly vyjadřovat radost při rozpoznání známého hlasu, spokojenost při pohlazení, možná i rozčilení nebo smutek... Je jednoduché vytvořit si plyšáka, nebo aplikaci pro mobilní telefon, jež nás bude chválit na každém kroku, vyjadřovat nám uznání, náklonnost, potěšení v každém okamžiku a  přesně dle našeho přání... A přece to pro nás nebude VŮBEC NIC znamenat...


Všemohoucí Bůh stvořil dokonalý svět, ptáky kteří jej chválí svým zpěvem, květiny které jej oslavují svojí krásou, celou přírodu která ukazuje na jeho dokonalost a velikost... Může stvořit COKOLIV aby mu to vzdávalo slávu a čest, vyjadřovalo uznání podle jeho gusta... Proč místo toho na zemi Bůh postavil člověka s vlastním rozumem, s vlastní hlavou ze které vzešlo už tolik zla?

Možná jsem úplně mimo... ale možná to souvisí s předchozím odstavcem. Stejně jako mnohem více znamená uznání od kamaráda. Stejně jako je mnohem cennější že si vás váží přítel nebo přítelkyně, i když to možná dávají najevo neumělými slovy a gesty... než kdyby vás chválil váš telefon na každém kroku přesně podle vašich představ... Stejně tak Bůh touží po uznání a po vztahu s člověkem, který k tomu dospěje ne "naprogramovaným postupem", ale vlastním rozhodnutím, i když je to mnohdy neumělé a pro okolí možná i hloupé...

Nejsem odborník na vztahy, dokonce bych raději řekl že jsem úplný analfabet... přesto si ale myslím že ROZHODNUTÍ je důležitým bodem každého vztahu. Ne že by v lásce nehrály roli další věci, ale moje vlastní svobodné rozhodnutí druhého milovat, je myslím na prvním místě.

Bůh stvořil člověka se svobodnou vůlí a myšlením. A první rozhodnutí před které nás staví, je: jestli uznáme Boha jako všemohoucího a dokonalého Stvořitele, jako laskavého, ale především třikrát Svatého Pána nejen vesmíru ale i našeho života.
A nebo si řekneme že nám za to nestojí. Že si na svůj život stačíme sami, a že sami dobře víme jak se svým životem naložit. Že všechno kolem nás včetně nás samých je jen souhrou náhod nebo hříčkou osudu.

Bůh netouží po zmanipulovaném a neosobním davu, ale po hlubokém osobním vztahu s tebou. S konkrétním člověkem, který přizná Bohu vládu nad stvořením, který přijme úkol jej slavit a uctívat a který přijme nesmírně drahocenný a nezasloužený dar, jakým je nabídka Všemohoucího třikrát Svatého Boha k osobnímu vztahu...



[1] Chatrč - Kde se tragédie střetává s věčností (William P. Young). Recenze je například zde: http://david-novak.blogspot.com/2011/09/chatrc-recenze-knihy.html - pod mnoho postřehů bych se velice rád sám podepsal... Kniha nepředkládá zaručené odpovědi... mnohem spíše pouze ukazuje že odpovědi existují ... a mohou být například takovéto...

UPDATE: myšlenky z tohoto zápisku jsem použil v programu na mládežnických horách. Jeho psaná verze je dostupná zde (má trochu neuzavřený konec...).

11 komentářů:

  1. Takže žiju, jenom abych ho chválil?
    Já jsem o svůj život nestál a musím ho žít. Je plný bolesti. Když budu žít jak chci, skončí to peklem. Žít podle Boha, nedokážu protože každý den spáchám tolik hříchů...
    Kdybych si mohl vybrat, radši bych nebyl.
    Co mám dělat? Jednou budu před ním stát!
    Nevím jestli budu spasen.
    Boha miluju, ale dělám furt hříchy a nedokážu to vysvětlit proč.Pochybuju že má Bůh z našeho z našeho vztahu radost.
    Každopádně bych bral odpověď, proč mě Bůh dal život, plný bolesti. dík za odpověď.

    OdpovědětVymazat
  2. Nevím jestli dokáži odpovědět srozumitelně (a jestli to bude ta nejsprávnější odpověď), ale určitý návrh odpovědi dát zkusím... (snad zítra, nebo během týdne...)

    OdpovědětVymazat
  3. Na konec článku jsem vložil odkaz na trochu rozepsanější verzi použitou v rámci programu na mládeži, nemyslím že by odpovídala na tvojí otázku - některé myšlenky tam ale jsou trochu rozšířené.

    Nyní k Tvým bodům:
    > Takže žiju, jenom abych ho chválil?
    - určitě ne, chvála není něco co by chtěl Bůh vynucovat. Když se podíváme do první kapitoly Bible, tak tam Bůh člověku říká (28v) "Ploďte a množte se a naplnte zemi. Podmaňte ji a panujte nad mořskými rybami,... atd." Tady Bůh dává člověku úkol žít na zemi, starat se o ní a využívat jejích plodů (obecně řečeno).
    O dva verše dříve Bůh říká "Učiňme člověka, aby byl naším obrazem podle naší podoby." V poznámce je potom rozvedeno co to znamená být obrazem: Být s Bohem v obecenství, mít s ním vztah... Z tohoto vztahu potom vychází touha po tom jej chválit, oslavovat, atd. ne z nějaké povinnosti. Dokonce mi to tak trochu připadá jako že tu první poznámku o obrazu (a o obecenství a vztahu) si Bůh říká pro sebe - tak nějak chce abychom k tomu dospěli trochu sami. Zatímco ten úkol starat se o zemi říká přímo člověku.... (toť jenom můj postřeh a pohled)...
    ...později budu pokračovat...

    OdpovědětVymazat
  4. Děkuju za tvoje odpovědi. Když si myslím, že Boha znám zjistím že Ho neznám...:-D
    Vím že mě miluje, ale nedokážu pochopit jeho lásku(Jako člověk chápu lásku tak že se snažím, aby se člověk kterému lásku vyjadřuju,cítil štastný).
    Ve chvílích kdy jsem fakt smutnej a všechno se sesype, mě příde jako by nebyl. A nebo si říkám co je to za lásku, když všecno kolem mě se hroutí...a Bůh nikde.
    Ale musím podotknout, že mě vždycky pomohl, ale až když jsem probrečel kýbl slz a šáhnul jsem si na dno.
    Já nevím, nedokážu bez něj žít, zároveň někdy dělám věci který Ho musej bolet (to mě mrzí), ale myslím si že můj největší problém je že Mu něvěřim.
    Někdy (v těch nejtěších chvílích), jsem si myslel (a možná zase budu), že je to přísnej tyran. Je to smutný.
    Ale moje bolest mě nedokáže pustit do takovýho stavu, abych si o něm myslel to co je např- V dopis Boha člověku na youtube.
    Prostě já furt nedokážu uvěřit, že by Bůh miloval takovou trosku a ještě mě vytáhl z bahna problémů, Já si to prostě nezasloužím.
    Ale vím že v Bibli je to jinak a já se snažím tomu uvěřit...ale ...
    Já nikdy nebudu hoden se mu podivat ani na nohy.
    Je to tak jednoduché, říct Pane odpust mi a je to?

    OdpovědětVymazat
  5. Těžko mohu srovnávat (a ani moc nechci), ale mnoho podobných otázek a myšlenek jako píšeš v prvním a vlastně i tom druhém komentáři si kladu nebo jsem si kladl taky. Dělám mnoho věcí které bych si za rámeček nedal... Dělat je nechci, a stejně je dělám... občas nad něčím zvítězím, často prohraju... V podobném duchu jsem se ptal i Davida N...

    Já si myslím (v návaznosti na myšlenky z článku), že Bůh věděl jací budeme, věděl že si budeme dělat věci po svém a že mnoho našich voleb a rozhodnutí půjde špatným směrem. Proč nás přesto stvořil? můj názor a moje odpověď je v článku... Dal nám svobodu a vůli abychom se každý rozhodli jaký postoj k Němu zaujmeme...
    A u toho že nás stvořil to neskončilo - touha po vztahu je obousměrná a Bůh touží po vztahu s námi... miluje nás.
    Věděl že selžeme a že propast mezi člověkem a (dokonce 3x) Svatým Bohem bude nepřekonatelná a proto přišel s objetí svého Syna. Některé věci a detaily tohohle příběhu jsou možná pro člověka v 21. století nepochopitelné... prostě proto že konkrétní způsob provedení byl zasazen do určité doby a mezi určité lidi... to ale nijak neubírá na aktuálnosti a platnosti i dnes.

    Boha netěší když děláme chyby, určitě ale má radost z našeho rozhodnutí pro Něho (Lukáš 15:7, 15:~21, Žalm 51...).

    Spasení není o zásluhách, milost si nemůžeme "zasloužit" nebo si ji odpracovat... proto je to milost (Efezským 2:8-9).

    Nechci tím říci že si můžeme dělat co chceme, "vždyť nám to Bůh stejně odpustí" - ale ve vztahu s Bohem je to přeci jenom trochu jiné než ve vztazích s lidmi kolem sebe. Lidé vidí ve velké míře jen naše skutky a činy, Bůh však vidí pohnutky našeho nitra. Vidí naše chyby a problémy, ale vidí také postoj našeho srdce. A to je myslím pro Něho důležité...

    Prohra není upadnout, ale zůstat ležet... V životních bojích vyhráváme i prohráváme... válka už je ale vyhraná!

    Logické argumenty ale na některé věci a otázky prostě nestačí... a o vztazích to platí dvojnásob...

    > Je to tak jednoduché, říct Pane odpust mi a je to?
    - JE ... možná proto je to tak těžké...

    Nemyslím si že jsem odpověděl na všechny Tvoje otázky ani že jsem odpověděl správně... je to spíše můj postoj a můj názor... můžeš jej vzít jako nasměrování, nebo nemusíš...

    OdpovědětVymazat
  6. David N => http://david-novak.blogspot.com/

    OdpovědětVymazat
  7. Moc děkuju za tvé názory. V mém okolí nemám odvahu mluvit o svých problémech (a když už, tak spíš okrajově).
    Okolo mě se nacházejí hodně křesťanských hrdinů.
    Mě Bůh povolal opravdu z ulice, z drog atd. Sklízím si ovoce života bez Boha.
    Jen málokterý křesťan dokáže pochopit mou situaci, protože málokdo(v mém okolí) si prožil tolik bolesti jako já.
    Ale za každou bolest a zkoušku mohu s čistým svědomím Bohu děkovat.
    Od té doby, co jsem ti psal Bůh změnil mou situaci a velmi mi pomohl.
    Děkuju za tebe Bohu že děláš tento blog.
    Popravdě se nemám komu svěřovat.
    U nás ve sboru jsem jediný kdo má takovou černou minulost, jsem křesťan začátečník a lidé kolem mě jsou většinou velmi spořádaní.(Díky Bohu za to)Moc se mi líbí požehnání z rodičů na děti.
    Já jsem té noci už nevěděl kudy kam a tak jsem napsal do Googlu ,,Proč mě Bůh stvořil?"
    Velice ti ještě jednou děkuji.
    Ale přesto se učím,že největší pomoc v těžkých situacích, kdy potřebuju porozumění a lásku, mi nedá žádný člověk, ale jedině Bůh.

    OdpovědětVymazat
  8. Jsem rád jestli moje zápisky byli k něčemu dobré. Většinou si v nich uchovávám myšlenky pro sebe... pokud ale navíc poslouží někomu jinému, je to fajn...

    OdpovědětVymazat
  9. >> Takže žiju, jenom abych ho chválil?
    >- určitě ne, chvála není něco co by chtěl Bůh vynucovat.
    -Určitě ne, Kazatel 12:13 říká, že strach a dodržování jeho příkazů jsou tím co chce vynucovat.

    >Ale přesto se učím,že největší pomoc v těžkých situacích, kdy potřebuju porozumění a lásku, mi nedá žádný člověk, ale jedině Bůh.
    -Velice mne mrzí, že něco takového čtu, ale určitě nelámej nad blízkými hůl. Věřím, že existuje alespoň jeden člověk mezi tvými přáteli nebo v rodině, kdo je ochoten naslouchat a poskytnout patřičnou empatii. Koncept osobního boha je často naplňující myšlenka, ale věz, že skutečný člověk, kterého můžeš v težké situaci skutečně obejmout, ti bude větší oporou. Je jen třeba hledat ...

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. > ... Kazatel 12:13 říká, že strach a dodržování jeho příkazů
      > jsou tím co chce vynucovat.
      Nevím jestli má cenu něco dodávat, pokud máš z Boha a Bible takový dojem... snad jenom... "věř mi, tak to není"...

      Ve zmiňovaném odkazu je ...přikázání zachovávej... zkuste se podávat na následující myšlenku: http://thelatestfromthelast.blogspot.com/2010/11/krestan-otrok.html

      K Vaší další poznámce... úloha druhého člověka je důležitá a nijak ji nechci shazovat. Už při stvoření Bůh říká: "Není dobré aby člověk byl sám. Učiním mu pomoc jemu rovnou..."
      To ale nijak nezastiňuje ani nevyvrací postavení všemohoucího a přitom osobního Boha.

      Vymazat
    2. Výše zmíněný odkaz má být: http://blog.horada.cz/2010/11/krestan-otrok.html

      Vymazat

Poznámka: Komentáře mohou přidávat pouze členové tohoto blogu.