Poutní píseň, Davidova. Zaradoval jsem se, když mi řekli: Půjdem do Hospodinova domu! Žalm 122:1
Může to být i moje píseň? Opravdu to takto mohu říci? Vyznívá to z mého srdce? Nemám na mysli "Zaradoval jsem se, když mi řekli: Půjdem si zahrát před mládeží fotbal, ... popovídat ke kávě po shromku,... po mládeži na pizzu,..."
David říká: Zaradoval jsem se, když mi řekli: Půjdem do Hospodinova domu! Není podstatné kde přesně to bude, není důležité jestli tam budou kámoši a jestli zazní z kazatelny nějaký fór... Všechno jmenované je až druhořadé... Je pro mě podstatná přítomnost Hospodina?
neděle 24. dubna 2011
neděle 10. dubna 2011
podobenství O nepoctivém správci
Následující text vznikl a byl použit jako součást mládežnické bohoslužby.
Lukáš 16:1-9
Dobré ráno,
Co říkáte dnešnímu čtení? Jednalo se opravdu o příběh z Bible? Nejde přečtené podobenství přímo proti zaběhlým biblickým principům? Neodporuje si dokonce hned s dalším oddílem? Jestli máte podobné pocity, jste na tom stejně jako já před třemi týdny, když jsem se dozvěděl že máme jako mládež na starosti dnešní shromáždění a co je na rozpisu ke čtení.
Nejčastěji je v příběhu kladen pouze důraz na prozíravost služebníka, i přes to že je v bezvýchodné situaci. A ostatní aspekty a praktiky jsou odsouvány stranou. Jedná se o podobenství a to bývá zaměřeno na jednu konkrétní věc.
Já se vám dnes pokusím předložit ještě trochu rozšířenější přístup k celému příběhu.
Proč vůbec Pán Ježíš používal tak kontroverzní a výbušná témata ve svém kázání (myslím že toto není jediný případ)? Možná chtěl probudit spící posluchače, přimět je k přemýšlení, k diskusi? To jistě není od věci a je to zvláštní výsada právě kontroverzních témat.
Pojďme tedy chvíli diskutovat nad předčteným oddílem. K následujícím myšlenkám mě přivedlo kázání pana faráře Grubera z Brna.
Dosadit přečtený oddíl do našeho života a obsadit postavy lidmi z našeho okolí, asi nebude tak docela správné řešení. Popisované praktiky se musí každému slušnému člověku příčit. Uvedený oddíl zcela jistě není pobídkou k nepoctivému spravování firemního majetku. Jsem si dokonce jist že nás nenabádá k podobnému jednání ani kdybychom firemní majetek spravovali poctivě a vyhozeni byli naprosto neprávem. Mezi lidmi bychom těžko hledali člověka který by pochválil svého podřízeného, protože promíjí dluhy z majetku svého pána.
Zkusme ale příběh posunout na trochu jinou rovinu a do role bohatého člověka dosadit Pána Boha. Takováto představa není nikterak scestná, vždyť Bůh je přece stvořitelem a tedy svrchovaným majitelem všeho. Zbývá nám již jenom nalézt postavu nepoctivého správce. Není to tak těžké, stačí se rozhlédnout po svém okolí, v prvé řadě do zrcadla!
Muž v našem příběhu je pověřen správou majetku bohatého člověka, my jsme také dostali k obhospodařování určité bohatství: peníze, čas, prostředky, ale v prvé řadě náš život. Velice často se však nechováme jako pověření správci, ale jako vlastníci a majitelé. A stejně jako je nepoctivému správci oznámeno že má složit účty protože bude vyhozen za nepoctivé jednání, říká Ježíš i nám že všichni zhřešili a čeká nás zúčtování.
Těžko říci jestli obvinění proti správci v tomto podobenství byla vznesena oprávněně, obviněný ale tuší že u spravedlivého soudu nemůže obstát. Nesnaží se zamést špínu pod koberec, ví že to nemá cenu, ale ani nesloží ruce v klín a nenechá věci rezignovaně plynout.
Zítra bude vyhozen na dlažbu, ale ještě dnes má plné kompetence k jednání ve jménu svého pána. Zítra už nebude mít nic, ještě dnes má ale dispoziční právo a jeho podpis má stejnou váhu jako podpis jeho pána. Ještě dnes je pánem situace.
Jeho další kroky vedou k jedinému cíli, poslední možnosti a pravomoce které má investuje do lidí. Zavolá si dlužníky svého pána a skrze odpuštění si začíná budovat a upevňovat vztahy.
I nám je snad jasné že bychom to u spravedlivého soudu neuhádali. Vždyť je v listu Římanům psáno: Nikdo není spravedlivý, není ani jeden. Římanům 3:10
To ale neznamená že máme všechno zabalit a nechat plynout, ono to nějak dopadne. Stejně jako hlavní postava našeho příběhu, bychom měli zbývající nám vyměřený čas, prostředky a bohatství v prvé řadě investovat do lidí, do vztahů s blízkými, se spolupracovníky, sousedy, spolužáky, do vztahů s lidmi v našem okolí. A to ne jenom do těch od kterých bychom mohli někdy něco chtít.
O několik kapitol dříve v Lukášově evangeliu je příběh o Ježíši a hříšnici v domě farizeově. Ježíš na příkladu dvou dlužníků, s rozdílnou výší odpuštěného, dluhu ukazuje postavení ženy hříšnice, které je odpuštěno hodně hříchů, proto hodně miluje. Komu se odpouští málo, miluje málo. Lukáš 7:36-50
I dnes přečtený příběh nám tak trochu nepřímo naznačuje, že velice důležitým a mnohdy prvním krokem v budování vztahů je odpuštění. Teď jistě namítnete, co je to za příklad od nepoctivého správce, to se mu to odpouštělo z cizího bohatství. Popřemýšlejme ale nad tím, že jsme i my pouze správci a ne majitelé.
Lukáš 16:1-9
Dobré ráno,
Co říkáte dnešnímu čtení? Jednalo se opravdu o příběh z Bible? Nejde přečtené podobenství přímo proti zaběhlým biblickým principům? Neodporuje si dokonce hned s dalším oddílem? Jestli máte podobné pocity, jste na tom stejně jako já před třemi týdny, když jsem se dozvěděl že máme jako mládež na starosti dnešní shromáždění a co je na rozpisu ke čtení.
Nejčastěji je v příběhu kladen pouze důraz na prozíravost služebníka, i přes to že je v bezvýchodné situaci. A ostatní aspekty a praktiky jsou odsouvány stranou. Jedná se o podobenství a to bývá zaměřeno na jednu konkrétní věc.
Já se vám dnes pokusím předložit ještě trochu rozšířenější přístup k celému příběhu.
Proč vůbec Pán Ježíš používal tak kontroverzní a výbušná témata ve svém kázání (myslím že toto není jediný případ)? Možná chtěl probudit spící posluchače, přimět je k přemýšlení, k diskusi? To jistě není od věci a je to zvláštní výsada právě kontroverzních témat.
Pojďme tedy chvíli diskutovat nad předčteným oddílem. K následujícím myšlenkám mě přivedlo kázání pana faráře Grubera z Brna.
Dosadit přečtený oddíl do našeho života a obsadit postavy lidmi z našeho okolí, asi nebude tak docela správné řešení. Popisované praktiky se musí každému slušnému člověku příčit. Uvedený oddíl zcela jistě není pobídkou k nepoctivému spravování firemního majetku. Jsem si dokonce jist že nás nenabádá k podobnému jednání ani kdybychom firemní majetek spravovali poctivě a vyhozeni byli naprosto neprávem. Mezi lidmi bychom těžko hledali člověka který by pochválil svého podřízeného, protože promíjí dluhy z majetku svého pána.
Zkusme ale příběh posunout na trochu jinou rovinu a do role bohatého člověka dosadit Pána Boha. Takováto představa není nikterak scestná, vždyť Bůh je přece stvořitelem a tedy svrchovaným majitelem všeho. Zbývá nám již jenom nalézt postavu nepoctivého správce. Není to tak těžké, stačí se rozhlédnout po svém okolí, v prvé řadě do zrcadla!
Muž v našem příběhu je pověřen správou majetku bohatého člověka, my jsme také dostali k obhospodařování určité bohatství: peníze, čas, prostředky, ale v prvé řadě náš život. Velice často se však nechováme jako pověření správci, ale jako vlastníci a majitelé. A stejně jako je nepoctivému správci oznámeno že má složit účty protože bude vyhozen za nepoctivé jednání, říká Ježíš i nám že všichni zhřešili a čeká nás zúčtování.
Těžko říci jestli obvinění proti správci v tomto podobenství byla vznesena oprávněně, obviněný ale tuší že u spravedlivého soudu nemůže obstát. Nesnaží se zamést špínu pod koberec, ví že to nemá cenu, ale ani nesloží ruce v klín a nenechá věci rezignovaně plynout.
Zítra bude vyhozen na dlažbu, ale ještě dnes má plné kompetence k jednání ve jménu svého pána. Zítra už nebude mít nic, ještě dnes má ale dispoziční právo a jeho podpis má stejnou váhu jako podpis jeho pána. Ještě dnes je pánem situace.
Jeho další kroky vedou k jedinému cíli, poslední možnosti a pravomoce které má investuje do lidí. Zavolá si dlužníky svého pána a skrze odpuštění si začíná budovat a upevňovat vztahy.
I nám je snad jasné že bychom to u spravedlivého soudu neuhádali. Vždyť je v listu Římanům psáno: Nikdo není spravedlivý, není ani jeden. Římanům 3:10
To ale neznamená že máme všechno zabalit a nechat plynout, ono to nějak dopadne. Stejně jako hlavní postava našeho příběhu, bychom měli zbývající nám vyměřený čas, prostředky a bohatství v prvé řadě investovat do lidí, do vztahů s blízkými, se spolupracovníky, sousedy, spolužáky, do vztahů s lidmi v našem okolí. A to ne jenom do těch od kterých bychom mohli někdy něco chtít.
O několik kapitol dříve v Lukášově evangeliu je příběh o Ježíši a hříšnici v domě farizeově. Ježíš na příkladu dvou dlužníků, s rozdílnou výší odpuštěného, dluhu ukazuje postavení ženy hříšnice, které je odpuštěno hodně hříchů, proto hodně miluje. Komu se odpouští málo, miluje málo. Lukáš 7:36-50
I dnes přečtený příběh nám tak trochu nepřímo naznačuje, že velice důležitým a mnohdy prvním krokem v budování vztahů je odpuštění. Teď jistě namítnete, co je to za příklad od nepoctivého správce, to se mu to odpouštělo z cizího bohatství. Popřemýšlejme ale nad tím, že jsme i my pouze správci a ne majitelé.
pátek 8. dubna 2011
Zemědělství...
Následující řádky jsou povzdechem v podobném duchu jako zápis z prosince loňského roku.
Pozoruji to již dlouho ve svém okolí a myslím že je to celkem obecný trend.
Zemědělství se prostě dneska nenosí. Pokud máš něco společného s hnojem, tak jsi o třídu níž a k nám nepatříš. Jezdíš s traktorem a vozíš obilí, brambory, siláž...?
Mohl bych pokračovat, ale nemá to cenu. Chápu že je pohled na zemědělství silně ovlivněn dobou komunistické nadvlády, proč si ale neuvědomíme že jediné zemědělství (v různých podobách) je 100% zdrojem naší obživy i když se v něm pohybuje sotva 2-3% obyvatelstva (čísla mám vycucána z prstu :)). Uznávám že jsou zde více či méně zdařilé produkty chemického průmyslu, i ten ale většinu svých zdrojů (doufám) čerpá ze zemědělství...
Pocházím a bydlím na vesnici a ač jsem se vydal oborem elektrotechniky a komunikací, zemědělství mi není úplně lhostejné. Jedním z důvodů je jistě fakt že v něm pracuje taťka, mnohem zásadnější ale pro mě myslím bylo několik posledních letních brigád strávených v zemědělské společnosti coby děvečka pro všechno...
Jsem za těch pár let nesmírně vděčný, ne proto že bych si vyloženě liboval v zametání kůlen, opravách zahnojených vozů, čištění silážních jam, nahánění krav a desítkách dalších více či méně voňavých činnostech, které mě, coby člověka bez řidičáku skupiny T (na traktor), dennodenně potkávaly. Mohl jsem si ale uvědomit že i zde jsou lidé kteří umějí věci o kterých se vyštudovaným inženýrům ani nezdá, a přitom to dělají za peníze které atakují minimální mzdu... spíše z té spodní strany.
Událost která mě přiměla napsat tento příspěvek se týká rozhodování o ne/povolení stavby bioplynové stanice v místní zemědělské společnosti. Peněz v zemědělství je málo (tedy je jich asi dost, ale na špatných místech) a tak není divu že se zemědělské společnosti snaží sehnat kde jakou možnost na které by se dalo vydělat trochu peněz na provoz zbytku podniku. Na jednu stranu je trochu smutné že by se část zemědělských plodin (hlavně kukuřice) měla zkrmit plechovou krávou (bioplynkou), vzhledem k situaci je to ale asi nejrozumnější možnost. Mimo to se v ní totiž zpracuje i hnůj který tudíž není nutné celoročně v létě v zimě dennodenně vyvážet přes celou vesnici na komposty různě rozprostřené po polích, ale vyveze se pouze cca 2x do roka v nejvhodnější okamžik "vyhořelé" palivo z bioplynky.
Při oznámení záměru (ve stádiu rozhodování ANO/NE) vybudovat zde bioplynovou stanici se okamžitě zvedla vlna záporných hlasů které byli rezolutně proti. Neříkám že je na záporných hlasech něco špatného a že se nemá diskutovat. Otázky (a obavy) kolem výstavby bioplynové stanice jsou jistě na místě. Co mě ale velice zarazilo byla fanatičnost lidí kteří byli proti (mnohonásobně umocněná tím že jsem si jich do té doby velice vážil a byli pro mě do jisté míry vzorem moudrosti, rozvážnosti ale i křesťanského života a výchovy).
Problém nevidím ve výsledném rozhodnutí (které zní NE), ale ve způsobu a prostředcích které byli použity k jeho dosažení. Je mi z toho smutno a asi trochu ztrácím iluze o ideálech malebné vesničky a jejích lidech zde na Vysočině.
Hnůj a špinavá práce vám příliš pod nos nejde, ale vepřový řízeček s bramborem při slavnostním nedělním obědě vám nesmrdí! Uvědomte si prosím že i za vepřem, knedlem a zelím na vašem talíři je tvrdá a špinavá práce za kterou dotyčný dostal sotva třetinu vašeho platu který si vyděláte osmihodinovým sezením v pohodlném křesle v kanceláři, zatímco on strávil mnohdy i 13 hodin v horku, dešti a špíně v nepohodlné sedačce traktoru nebo s vidlema v ruce.
Poslední řádky berte s rozmyslem, vím že každá práce má svá pro a proti.
Bylo by toho ještě hodně co k zemědělství napsat... (proč se vykupuje metrák obilí dneska stejně "draho" jako před třiceti lety, když se vše ostatní zdražilo v podstatě desetkrát?, proč je výkupní cena mléka pro zemědělce 6 korun, zatímco výrobní 8 a na pult se dostane odstředěné, naředěné a jinak zmršené skoro za 20? Proč nám není líto dát 80 korun za krabičku cigaret a 300 za flašku alkoholu na nichž i přes velké daně výrobci vydělávají neskutečné peníze, ale brbláme a křičíme když se zdraží chleba a máslo o pár haléřů které nám dodávají zemědělci pracující za minimální mzdu od nevidím do nevidím?)
Pozoruji to již dlouho ve svém okolí a myslím že je to celkem obecný trend.
Zemědělství se prostě dneska nenosí. Pokud máš něco společného s hnojem, tak jsi o třídu níž a k nám nepatříš. Jezdíš s traktorem a vozíš obilí, brambory, siláž...?
Mohl bych pokračovat, ale nemá to cenu. Chápu že je pohled na zemědělství silně ovlivněn dobou komunistické nadvlády, proč si ale neuvědomíme že jediné zemědělství (v různých podobách) je 100% zdrojem naší obživy i když se v něm pohybuje sotva 2-3% obyvatelstva (čísla mám vycucána z prstu :)). Uznávám že jsou zde více či méně zdařilé produkty chemického průmyslu, i ten ale většinu svých zdrojů (doufám) čerpá ze zemědělství...
Pocházím a bydlím na vesnici a ač jsem se vydal oborem elektrotechniky a komunikací, zemědělství mi není úplně lhostejné. Jedním z důvodů je jistě fakt že v něm pracuje taťka, mnohem zásadnější ale pro mě myslím bylo několik posledních letních brigád strávených v zemědělské společnosti coby děvečka pro všechno...
Jsem za těch pár let nesmírně vděčný, ne proto že bych si vyloženě liboval v zametání kůlen, opravách zahnojených vozů, čištění silážních jam, nahánění krav a desítkách dalších více či méně voňavých činnostech, které mě, coby člověka bez řidičáku skupiny T (na traktor), dennodenně potkávaly. Mohl jsem si ale uvědomit že i zde jsou lidé kteří umějí věci o kterých se vyštudovaným inženýrům ani nezdá, a přitom to dělají za peníze které atakují minimální mzdu... spíše z té spodní strany.
Událost která mě přiměla napsat tento příspěvek se týká rozhodování o ne/povolení stavby bioplynové stanice v místní zemědělské společnosti. Peněz v zemědělství je málo (tedy je jich asi dost, ale na špatných místech) a tak není divu že se zemědělské společnosti snaží sehnat kde jakou možnost na které by se dalo vydělat trochu peněz na provoz zbytku podniku. Na jednu stranu je trochu smutné že by se část zemědělských plodin (hlavně kukuřice) měla zkrmit plechovou krávou (bioplynkou), vzhledem k situaci je to ale asi nejrozumnější možnost. Mimo to se v ní totiž zpracuje i hnůj který tudíž není nutné celoročně v létě v zimě dennodenně vyvážet přes celou vesnici na komposty různě rozprostřené po polích, ale vyveze se pouze cca 2x do roka v nejvhodnější okamžik "vyhořelé" palivo z bioplynky.
Při oznámení záměru (ve stádiu rozhodování ANO/NE) vybudovat zde bioplynovou stanici se okamžitě zvedla vlna záporných hlasů které byli rezolutně proti. Neříkám že je na záporných hlasech něco špatného a že se nemá diskutovat. Otázky (a obavy) kolem výstavby bioplynové stanice jsou jistě na místě. Co mě ale velice zarazilo byla fanatičnost lidí kteří byli proti (mnohonásobně umocněná tím že jsem si jich do té doby velice vážil a byli pro mě do jisté míry vzorem moudrosti, rozvážnosti ale i křesťanského života a výchovy).
Problém nevidím ve výsledném rozhodnutí (které zní NE), ale ve způsobu a prostředcích které byli použity k jeho dosažení. Je mi z toho smutno a asi trochu ztrácím iluze o ideálech malebné vesničky a jejích lidech zde na Vysočině.
Hnůj a špinavá práce vám příliš pod nos nejde, ale vepřový řízeček s bramborem při slavnostním nedělním obědě vám nesmrdí! Uvědomte si prosím že i za vepřem, knedlem a zelím na vašem talíři je tvrdá a špinavá práce za kterou dotyčný dostal sotva třetinu vašeho platu který si vyděláte osmihodinovým sezením v pohodlném křesle v kanceláři, zatímco on strávil mnohdy i 13 hodin v horku, dešti a špíně v nepohodlné sedačce traktoru nebo s vidlema v ruce.
Poslední řádky berte s rozmyslem, vím že každá práce má svá pro a proti.
Bylo by toho ještě hodně co k zemědělství napsat... (proč se vykupuje metrák obilí dneska stejně "draho" jako před třiceti lety, když se vše ostatní zdražilo v podstatě desetkrát?, proč je výkupní cena mléka pro zemědělce 6 korun, zatímco výrobní 8 a na pult se dostane odstředěné, naředěné a jinak zmršené skoro za 20? Proč nám není líto dát 80 korun za krabičku cigaret a 300 za flašku alkoholu na nichž i přes velké daně výrobci vydělávají neskutečné peníze, ale brbláme a křičíme když se zdraží chleba a máslo o pár haléřů které nám dodávají zemědělci pracující za minimální mzdu od nevidím do nevidím?)
čtvrtek 17. března 2011
Křesťanský film? Fireproof!
Už tomu bude určitě přes rok co jsem se dostal k a viděl film Fireproof. V té době ještě v originále v angličtině s českými titulky. Musím říci, jenom tak mimochodem, že jsem z kraje filmu měl co dělat stíhat číst... a to jsem myslím celkem cvičený...
To sem ale tak úplně nepatří, jenom že jsem se před nedávnem dostal k ke zmíněnému filmu s českým dabingem (pod názvem V jednom ohni) a tak jsem neodolal a pustil jsem si jej znovu. Stojí to za to!
Myslím že nemá cenu zde popisovat děj filmu či jeho hlavní zápletku, tu lze lehce nalézt například na ČSFD.cz - V jednom ohni/ Fireproof (2008). Pokud budete mít možnost se na tento film podívat, určitě neváhejte. (Rostoucí) hodnocení 71% na výše zmíněném portálu je opravdu výrazné hodnocení pro ryze křesťanský film...
Trochu je mi smutno nad některými komentáři kteří film odsuzují právě kvůli jeho spojení s vírou... proč jim nedochází že bez Boha to nejde?
"Jak mám prokazovat lásku někomu, pořád do kola a znovu a znovu, kdo mě neustále odmítá?..."
"Dobrá otázka... Jak můžeš dávat něco co nemáš?"
To sem ale tak úplně nepatří, jenom že jsem se před nedávnem dostal k ke zmíněnému filmu s českým dabingem (pod názvem V jednom ohni) a tak jsem neodolal a pustil jsem si jej znovu. Stojí to za to!
Myslím že nemá cenu zde popisovat děj filmu či jeho hlavní zápletku, tu lze lehce nalézt například na ČSFD.cz - V jednom ohni/ Fireproof (2008). Pokud budete mít možnost se na tento film podívat, určitě neváhejte. (Rostoucí) hodnocení 71% na výše zmíněném portálu je opravdu výrazné hodnocení pro ryze křesťanský film...
Trochu je mi smutno nad některými komentáři kteří film odsuzují právě kvůli jeho spojení s vírou... proč jim nedochází že bez Boha to nejde?
"Jak mám prokazovat lásku někomu, pořád do kola a znovu a znovu, kdo mě neustále odmítá?..."
"Dobrá otázka... Jak můžeš dávat něco co nemáš?"
(volně převzato z filmu)
středa 9. března 2011
Humor....
Zábava hýbe světem... s Humorem s velkým H ale nemívá příliš mnoho společného. Humor je vážná věc!
Bylo mi přátelsky poraděno (fuj to zní hnusně...), že bych se mohl víc smát. Musel jsem nad touto poznámkou nějakou dobu přemýšlet, ať jsem ji ale bral z kterékoliv strany, nemyslím si že bych se nesmál nebo smál málo. Háček tedy asi nebude v tom že se nesměji ale čemu se směji... A kdy se snažím udržet vážnou tvář.
Smích je (dnes?) velice často vyvoláván na úkor někoho jiného. Bavíme své okolí a přátele zesměšněním ostatních. A v takových chvílích se mi prostě smát nechce. Pokud humor nemá hlubší myšlenku, nenutí k přemýšlení a zneužívá 'nevyného' tak je poněkud chudý. Možná proto mám rád Marka Ebena...
Mnozí jistě namítnete, že si i oni mohou dělat legraci z vás a vy to přijmete... promiňte, ale to neberu. Pokud se jedná o dvě rovnocenné osoby které si utahují navzájem jedna z druhé, nemám nic proti... Mnohem častěji si ale bereme na mušku člověka, který nám prostě v tomto směru nemůže konkurovat...
Bavme se ... ale ne na cizí účet ...
... jo a mě se klidně smějte :)...
Bylo mi přátelsky poraděno (fuj to zní hnusně...), že bych se mohl víc smát. Musel jsem nad touto poznámkou nějakou dobu přemýšlet, ať jsem ji ale bral z kterékoliv strany, nemyslím si že bych se nesmál nebo smál málo. Háček tedy asi nebude v tom že se nesměji ale čemu se směji... A kdy se snažím udržet vážnou tvář.
Smích je (dnes?) velice často vyvoláván na úkor někoho jiného. Bavíme své okolí a přátele zesměšněním ostatních. A v takových chvílích se mi prostě smát nechce. Pokud humor nemá hlubší myšlenku, nenutí k přemýšlení a zneužívá 'nevyného' tak je poněkud chudý. Možná proto mám rád Marka Ebena...
Mnozí jistě namítnete, že si i oni mohou dělat legraci z vás a vy to přijmete... promiňte, ale to neberu. Pokud se jedná o dvě rovnocenné osoby které si utahují navzájem jedna z druhé, nemám nic proti... Mnohem častěji si ale bereme na mušku člověka, který nám prostě v tomto směru nemůže konkurovat...
Bavme se ... ale ne na cizí účet ...
... jo a mě se klidně smějte :)...
Facebook... dobrý sluha... ?
...ale zlý pán! Úsloví všem jistě velice dobře známé. A není pochyb že platí nejen o ohni ale o spoustě dalších věcí které nás obklopují.
Nechci vás nijak odrazovat od používání Facebooku, je to zcela jistě zajímavý prostředek pro sdílení fotografií, plánování akcí, rozšiřování informací, a tak dále...
Bohužel ale, stejně jako na spoustu podobných 'užitečných' věcí,se i na facebook rázem nabalilo mnoho špíny, hnusu a odpadu a každý se snaží urvat si kousíček profitu pro sebe. A nutno dodat že jeho vývojáři a manažeři proti tomu příliš nebojují...
Člověk je od přírody (nebo od Boha?) zvídavý až zvědavý tvor a tak jej zajímá všechno možné. Není tedy divu že kliká na cokoliv nad čím se ukáže místo šipky...
A to se prosím nejedná o dvanáctileté puberťáky (kteří mimochodem myslím nemají na Facebooku co dělat... jestli si dobře vzpomínám na podmínky potvrzované při registraci...).
Jsem si jist že nikdo z těchto lidí si doopravdy nepřeje mýt v seznamu oblíbených zmíněné stránky. Dokonce si myslím že mnozí ani nevědí že je tam mají. Jak je to možné? Prostě jste byli moc zvědaví a klikli jste na co jste neměli. Ani nemusíte cíleně klikat na tlačítko "To se mi líbí". Dokonce ani nemusíte klikat na odkaz na stránce Facebooku.
Pokud nevěříte, bezpečně se odhlaste (pokud jste přihlášeni) na stránce Facebooku (v pravo nahoře Účet -> odhlásit). A poté opište do adresního řádku prohlížeče adresu z prvního obrázku (tu obsahující 'nebezpecna-skluzavka'). Pokud si na otevřené stránce budete chtít přehrát video, zobrazí se vám požadavek na přihlášení na facebook... proč asi? kdyby jste byli přihlášeni... ničeho si nevšimnete....
Toto je jeden z mnoha příkladů, a 'špatná' strana bude vždy o krok napřed, takže se budou objevovat stále nové a nové podfuky a podvody (není to tak dávno co jste ještě na podobných stránkách museli cíleně kliknout na "Líbí se mi")...
Největším problémem ale není to, že si o vás kamarádi přečtou, že "se vám líbí Simsnovi - Homer a dietní pilulky" ale to že jste potencionálnímu útočníkovy otevřeli vrata do svého soukromí...
Přemýšlejte prosím na co klikáte a kroťte svojí zvědavost. A pokud je větší, otevírejte "nedůvěryhodné" odkazy nějakým bezpečnějším způsobem...
V této souvislosti mám ještě jednu poznámku. Zatím se mě tedy přímo netýká ale co kdyby někdy... Jak chránit svoje děti před nástrahami sociálních sítí (facebook není jediný!) a internetu?!?!!!... a bude to horší!
Zakazování nemá cenu, ...minimálně ne trvale ... od kdy ale dokáží po rozmluvě sami uvažovat a odhalit nebezpečí když to nedovede většina dospělých?
UPDATE 4.10.2011: v souvislosti s některými událostmi jako například http://www.pooh.cz/pooh/a.asp?a=2017410 už na přístup k facebooku používám zcela jiný profil prohlížeče ve kterém nedělám nic jiného... (kdyby byl zájem můžu popsat více...)
čtvrtek 10. února 2011
Víte že email je jako korespondenční lístek?
Musím říci že mě (a myslím že i všechny kdo do problematiky trochu vidí) čím dál více děsí neznalost a nevědomost v oblasti počítačů, sítí a internetu. Každý nemůže být odborník a ani by to nedělalo dobrotu, ale nějaká základní pravidla by měli znát všichni. Je spousta věcí kterým taky nerozumím a musím říci že jsem se už i pěkně spálil, do některých věcí ale aspoň trošičku vidím a tak bych je chtěl předat dále v nějaké přístupné formě... tedy vzhledem k tomu že to tady nikdo nečte tak je to podivná úvaha... no nic.
Posílat někomu korespondenční lístek už není příliš běžné, pohledku z dovolené ale poslal nebo dostal jistě každý. Určitě by vás nenapadlo psát na pohledku nějaké důležité důvěrné informace, prostě proto že by si je mohl kdokoliv kdo bude po cestě přečíst.
Stejně tak je vám asi jasné (minimálně když se nad tím trochu zamyslíte), že když dostanete dopis a na něm bude odesílatel Franta Novák, že to sice s velkou pravděpodobností bude dopis od pan Nováka, ale klidně by to taky mohl být šprým od od někoho úplně jiného, kdo tam pouze napsal adresu Franty Nováka. A bude-li se jednat o něco důležitého budete vyžadovat nějaké další ověření... (podpis...)
V emailové komunikaci je mnoho věcí velice podobných jako v případě běžné pošty, což si ale mnoho lidí vůbec neuvědomuje.
Stejně jako je možné poslat dopis a na obálku napsat jako odesilatele Prezident České republiky - Hrad - Praha, je snadné (opravdu snadnější než si myslíte) poslat vám email a jako odesílatele nastavit v podstatě libovolnou adresu... třeba i prezident@ceske.republiky.cz nebo adresu vaší nejlepší kamarádky (a vůbec nepotřebuji přístup do jejího emailu!).
A stejně jako si může vaši pohledku z dovolené přečíst kdokoliv komu projde pod rukama, může si i Váš email přečíst kdokoliv komu projde tak říkajíc pod rukama...
Jak se proti tomuto dá bránit? Je pravděpodobné že při popisování zážitků z hor svému spolužákovi vám na tom nesejde a ani se nikdo nebude snažit váš email zachytávat a číst, je ale dobré to vědět a rozlišovat co si může někdo přečíst a co ne a probudit se z blahého snu "mě se to netýká".
Tento zápis není předurčen k popisování jednotlivých kroků k vyřešení nastíněných problémů, ty lze nalézt na mnoha místech na internetu. Jenom ve zkratce zmíním body které se toho týkají: digitální podpis a šifrování.
Posílat někomu korespondenční lístek už není příliš běžné, pohledku z dovolené ale poslal nebo dostal jistě každý. Určitě by vás nenapadlo psát na pohledku nějaké důležité důvěrné informace, prostě proto že by si je mohl kdokoliv kdo bude po cestě přečíst.
Stejně tak je vám asi jasné (minimálně když se nad tím trochu zamyslíte), že když dostanete dopis a na něm bude odesílatel Franta Novák, že to sice s velkou pravděpodobností bude dopis od pan Nováka, ale klidně by to taky mohl být šprým od od někoho úplně jiného, kdo tam pouze napsal adresu Franty Nováka. A bude-li se jednat o něco důležitého budete vyžadovat nějaké další ověření... (podpis...)
V emailové komunikaci je mnoho věcí velice podobných jako v případě běžné pošty, což si ale mnoho lidí vůbec neuvědomuje.
Stejně jako je možné poslat dopis a na obálku napsat jako odesilatele Prezident České republiky - Hrad - Praha, je snadné (opravdu snadnější než si myslíte) poslat vám email a jako odesílatele nastavit v podstatě libovolnou adresu... třeba i prezident@ceske.republiky.cz nebo adresu vaší nejlepší kamarádky (a vůbec nepotřebuji přístup do jejího emailu!).
A stejně jako si může vaši pohledku z dovolené přečíst kdokoliv komu projde pod rukama, může si i Váš email přečíst kdokoliv komu projde tak říkajíc pod rukama...
Jak se proti tomuto dá bránit? Je pravděpodobné že při popisování zážitků z hor svému spolužákovi vám na tom nesejde a ani se nikdo nebude snažit váš email zachytávat a číst, je ale dobré to vědět a rozlišovat co si může někdo přečíst a co ne a probudit se z blahého snu "mě se to netýká".
Tento zápis není předurčen k popisování jednotlivých kroků k vyřešení nastíněných problémů, ty lze nalézt na mnoha místech na internetu. Jenom ve zkratce zmíním body které se toho týkají: digitální podpis a šifrování.
Přihlásit se k odběru:
Příspěvky (Atom)