Nemíním zde rozebírat předlohu uvedeného citátu (pochází z poněkud rozporuplného zdroje). Dokonce si jej i trochu upravím do podoby "Pro křesťana je smrt jen dalším velkým dobrodružstvím."
Smrt je téma v naší společnosti a v našich kruzích příliš nerozebírané a (pominu-li bulvární tisk) pokud už o ni hovoříme, pohybujeme se co nejopatrněji abychom někoho ještě více neranili. Následujícími řádky nechci žádným způsobem zlehčovat, zesměšňovat či znevažovat téma smrti (doufám že to tak ani nevyzní), půjde pouze o můj osobní pohled na věc a můj postoj. Uznávám že teorie je něco jiného než praxe, a až se setkám se smrtí (svojí vlastní, či někoho blízkého) blíže, některé věci se možná změní... možná také ale ne.
Podstata mého postoje vychází z faktu že jsem křesťan a tedy věřím v existenci nekonečného Boha, a v "něco" po smrti. Bez tohoto předpokladu jsou následující řádky zcela nesmyslné...
Bojíte se vlastní smrti? Studentská léta je poněkud předčasná doba pro podobné otázky ne? Možná se vás už ale někdo zeptal: co když tě venku porazí auto? Víš co s tebou bude? Víš "kam" půjdeš? Nevím jestli to je úplně přesné, ale já se své smrti nebojím. Vím že to jednou přijde a vím co mě potom čeká (rámcově :)). Co mě možná trochu kazí tento postoj jsou lidé kolem mě, kteří neznají můj postoj, nebo jej neumějí přijmout a tak "mám starost", že se budou rmoutit za mě ... když já už budu v lepším...
Smrt není tragédie, tragické mohou být okolnosti. (to jsem vymyslel já, nebo si to alespoň myslím :)) Pokud mám jistotou v Kristu, smrt je pro mě přirozenou součástí života a vstupem někam dále, něco jako stěhování za lepším. To není tragédie, tragické mohou být okolnosti...
Žádné komentáře:
Okomentovat
Poznámka: Komentáře mohou přidávat pouze členové tohoto blogu.